Chaga - tinktura z medicinálních hub 030
Chaga - tinktura z medicinálních hub
podpora u diabetu, analgetické účinky (zmírňuje bolesti), hepatoprotektivní účinky (ochrana jater), podpora mentálních funkcí – paměť, koncentrace, myšlení (inhibuje enzym acetylcholinesterázu v mozku), detoxikační působení, silné antioxidační působení, podpora trávení, gastritidy, žaludeční či dvanácterníkové vředy, podpora při sportu (s Coriolem a Cordycepsem), Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, ekzémy, psoriáza, čistí krev, leukémie, malárie, podporuje oči a vlasy, je to asi nejsilnější adaptogen, antiaging účinky, protialergické působení (prevence proti anafylaktickému šoku), pásový opar, kandidóza, hepatitida C, infekčních onemocněních, ať už bakteriálních, virových, pomáhá i v případě herpetických virů
Chaga (Inonotus obliguus, rezavec šikmý, birch mushroom, tschagapilz, Hua Jie Kong Jun) patří mezi dřevokazné houby. Je několikaletá a vytváří dva druhy plodnic, a to pohlavní a nepohlavní. Po napadení stromu vytvoří tmavé, temně černé „rozpukané“ plodnice, v nichž se nacházejí chlamydospory, tj. výtrusy. Tyto plodnice mohou přežívat i několik let a mají jsou cca 10–35 cm velké. Později se zráním houby a odumíráním nakaženého stromu, jehož kmenem houba prorostla, se vytvoří druhý typ plodnic, které obsahuju pohlavní spory – bazidiospory. Tato plodnice je větší a může mít a může dorůst i několika metrů. Chaga parazituje hlavně na listnatých stromech, nejčastěji ji najdeme na břízách, z nichž získává také důležitou složku betulin, který má širokospektré léčebné účinky.
Chaga je rozšířená na severní polokouli. Velmi dobře je známá v Rusku, kde je i součástí tradiční ruské medicíny. Stejně tak je ale známá i v tradiční čínské medicíně.
Houba je známá již z dob před cca 4000 lety, využívali jí Mezopotámci, Egypťané, Číňané aj. Chaga je popsána také v čínském „herbáři“ Shen Nong Ben Cao Jing. V Rusku a na Sibiři pak byla využívána nejen k léčení, ale také k šamanským rituálům, a to hlavně Khanty/Oystaky, kteří jí také dali jméno, které se dnes nejčastěji používá. Chagu si dopřával i car Vladimir Monomach či Rasputin... Zmiňuje ji také Solženicin ve své knize Rakovina. Chaga nebyla neznámá ani původním obyvatelům Japonska, tj. Ainu. Vařili si z ní čaj, který pili při trávicích obtížích, bolestech žaludku atd. A i oni využívali prášek ze sušené houby k náboženským obřadům.
Chaga však byla známá i indiánům v Severní Americe.
V novodobých dějinách byla Chaga studována od roku 1864 J. G. N Dragendorffem v St. Petěrburgu. Výrazného pokroku ve zkoumání hub se dosáhlo ve 20. století, odhalilo se její složení a začaly se vědecky zkoumat její účinky.