kategorie

Děhel čínský - Angelica sinensis

Andělika čínská - Děhel čínský - Angelica sinensis

 

 Andělika čínská

 Latinský název: Angelica Sinensis

 Čínský název: Dang Gui, 當歸

 Používaná část: kořen

 Obsažené aktivní látky: Alkylftalidy (Z-Ligustilide, ) fenylpropanoidy (kyselina ferulová, koniferyl ferulat), terpeny (β-kadinen, karvakrol a cis-β-ocimen), kumariny (angelol G, angelikon a umbelliferon)

 

Působnost: meridián jater, srdce a sleziny

Aplikace: migréna, krevní oběh, poruchy menstruace, chronická senilní zácpa, vitiligo, hypertense, arterioskleróza.

Kategorie: antioxidant, immunostimulans, analgetikum.

 

Kontraindikace: snižuje srážlivost krve, proto může nevhodně umocnit účinky antikoagulant jako je např. warfarin, tak jako přírodní zpomalovače srážlivosti, např. ginkgo, česnek, či zázvor. Díky obsaženým kumarinům může nadměrná kontumace anděliky vyvolat reakci na UV záření a sluneční světlo, tzv. fotosensitivitu.

 

Užívání kořene Anděliky, rostliny příbuzné našemu libečku, bylo poprvé v historii světa zaznamenáno ve slavném čínském lékopise Shen Nong Bencao Jing (神農本草經), kodifikovaném převážně během období dynastie Východní Chan (東漢 25–220 n. l.), až krátce do začátků krvavého období Tří království (Sanguo; 三國), severního Wej, jihozápadního Wu a jižního Šu.

 

Andělika čínská bývá v praxi tradiční čínské medicíny doporučována především na doplnění krve (Xue; 血), a proto je považována za základní léčivo pro léčbu krve. Tedy na všechny poruchy, které vyplývají právě z prázdnoty krve (Xue Xu; 血虚).

 

Tento druh prázdnoty krve souvisí hlavně se srdcem (Xin; 心) a játry (Gan; 肝), jakožto orgány, jenž se, dle kosmologie tradiční čínské medicíny, společně podílí na tvorbě krve v těle.

 

Prázdnota krve srdce se projevuje palpitacemi, zapomnětlivostí, poruchami spánku, bledostí v obličeji. Protože tvorba krve je podmíněna dostatkem ČCHI, bývá při těchto poruchách často přidávaným léčivem kořen Kozince blanitého (radix Astragali; Huang ČCHÍ; 黄芪), který má schopnost ČCHI notně doplňovat.

 

V případě prázdnoty krve jater se vyskytují příznaky jako mžitky před očima, světloplachost, sucho v očích, bledé nehty, podrážděnost, záškuby ve svalech, a pod nimi.

 

Pro vyživení očí při zhoršování zraku a bolestech očí následkem prázdnoty krve lze přidat kořene Rehmanie lepkavé (radix Rehmanniae; Gan Di Huang / Sheng Di; 乾地黃/生地), popřípadě plodu Kustovnice čínské (Fructus Lycii; Gou Čchi Zi; 枸杞子), zejména při rozostřeném zraku.

 

Angelika čínská takto z perspektivy TCM oživuje krev životodárnou energií ČCHI a harmonizuje menstruaci, neboť při prázdnotě krve se nenaplňují dráhy Čchong-maj (衝脈) a Žen-maj (任脈) a proto dochází k opožďování menstruace, případně ke snížení množství menstruační krve. Tato porucha, nicméně může být i typu plného, kdy ji způsobí zahušťování se chladu a stagnace ČCHI. Anděliku lze použít v obou případech poruchy, neboť krev, jak doplňuje, tak i oživuje, proto se považuje za základní léčivo pro tento typ ženského onemocnění. Standartní směsí na tento druh poruch je bylinná směs SI WU WAN. Pokus se menstruační cyklus posouvá dopředu, nebo dozadu bývá porucha v drahách Čchong-maj (衝脈) a Žen-maj (任脈) kombinována s prázdnotou sleziny a se stísněností jater.

 

Bolesti při menstruaci mívají trojí příčinu:

 

  • Jednou je prázdnota ČCHI a krve a nevyživení cév v děloze, takové bolesti jsou skryté, nastupují po ukončení menstruace a ulevuje od nich masáž.
  • Druhou příčinou jsou stagnace ČCHI a krve a jejich následná neprůchodnost, objevují se den, dva před menstruací, jsou silné a tlakem na podbřišek se stupňují.
  • Třetí příčina je zahušťování se chladu v děloze, bolesti jsou před, v průběhu i po menstruaci, ulevuje od nich teplo a masáž.

 

Anděliku je v tradiční čínské medicíně indikována, tedy doporučena u všech tří typů těchto bolestí.

 

Andělika taktéž dle TCM zastavuje bolesti, které v těle vznikají v podobě krevních stází. Tyto stáze se tělo snaží rozrušit zvýšeným přísunem ČCHI, která však může způsobit ostré bolesti v nedostatečně průchodných místech. Prázdnota krve však může vyvolávat i opačný typ bolestí, které vyplývají z nedostatečné výživy postižených míst. I tyto bolesti ošetřuje tradiční čínská medicína za pomoci Anděliky, neboť svou schopností rozhýbávat a doplňovat krev přináší od těchto obtíží kýženou úlevu.

 

Anděliku lze z pohledu TCM použít i při všech typech bolesti hlavy. Tehdy se v dávném receptu kombinuje s Koprníčkem čínským (Ligusticum sinense, Gao Ben 中文) a Řepení sibiřskou (Xanthium sibiricum, Cang Er Zi, 苍耳子). která je sama o sobě vhodná na veškeré záněty dutin či středního ucha, chronické rýmy nasální kongesci, a chřipková onemocnění. Při topickém použití zmírňuje nebo zcela potlačuje svědění u ekzémů.

 

Tuto směs v našem obchůdku uvádíme pod triviálním názvem „Směs anděliky“. Jeh vhodná především na bolesti hlavy, svalové, kloubní a neuralgické bolesti.

 

Andělika dle TCM také svlažuje střeva, neboť pokud je krev ve stavu prázdnoty, nemá tělo dostatek tekutin a tímto způsobem dochází i k vysychání střeva a následkem tohoto stavu může být zácpa. V těchto případech se používá Andělika čínská v odvarech s Rdesnem mnohokvětým a semeny Konopí setého, tedy dvou rostlin, které se v TCM vždy těšily prominentnímu postavení. V dnešní době všemi hlasy opěvovaný konopný květ (Mahua; 麻花) byl zmiňován již v receptuře analgetika Shui Sheng San, zaznamenané v kompendiu Bian Que Xin Shu, vydaném v letech 1127–1270. Starší zmínka konopí pochází z roku 973, ve kterém so objevuje v Lékopise období Kai Bao (Kai Bao Ben Cao), ve smyslu „konopí vnáší štěstí do srdce“. Blahodárné účinky konopí především na duševní poruchy, doporučoval ještě dříve, za dob dynastie Tang (唐; 618-907), z dnešního pohledu patrně nejvěhlasnější čínský lékař Sun Simiao (孫思邈; 581-682), přezdívaný „král lékařství“ (Yaowang; 药王) ve svém proslulém díle „Základní recepty pro naléhavou potřebu, hodné 1000 zlatých“ (Beiji Qian Jin Yao Fang), čítajícím celkem na osm tisíc receptur. Nutné je přitom v TCM rozlišovat rozdílné léčivé vlastnosti květu a semena, tak jako v případě ostatních rostlin.

 

Moderní výzkumy potvrzují, že kořen Anděliky má velmi zvláštní vůni danou vysokým obsahem ligustilidu – kořen jej obsahuje až 5 %. Ligustilid je prchavý, aromatický derivát kyseliny ftalové. Klinická studie na 60 pacientech zjistila zhruba 20% snížení plicní hypertenze a odpovídající snížení hormonálních korelátů hypertenze. Klinická studie 55 žen v klimakteriu zjistila účinnost směsi anděliky a heřmánku proti návalům horka v menopauze.

Nedávné vědecké studie prokázaly, že Z-Ligustilid vykazuje neuroprotektivní vlastnosti, které mohou být využity v případech ischemické Cévní Mozkové Příhody, či Alzheimerovy choroby.

Upozornění: Produkt není určený jako náhrada pestré stravy. Nepřekračujete denní dávkování. Nevystavujete přímému slunečnímu záření. Není určeno pro děti. Není určeno pro těhotné a kojící ženy. Skladujte v suchu a temnu při pokojové teplotě mimo dosah dětí.

 

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 výslovně zakazuje prodejcům uvádět u potravin a doplňků stravy jakákoliv tvrzení, která by naznačovala, že tyto mají léčebné vlastnosti. Proto je zdánlivý popis léčebných vlastností uveden výhradně z pohledu tradičního léčitelství v zájmu antropologickém a etnografickém. Není účelem tohoto textu, jakkoliv komentovat soudnost zmíněného Nařízení. Z pohledu platné evropské legislativy proto veškeré zde uvedené potraviny a doplňky stravy žádné léčebné vlastnosti nevykazují.

 

Odkazy na vědecké publikace (pouze v on-line verzi)

 

Užívání kořene Anděliky, rostliny příbuzné našemu libečku, bylo poprvé v historii světa zaznamenáno ve slavném čínském lékopise Shen Nong Bencao Jing (神農本草經), kodifikovaném převážně během období dynastie Východní Chan (東漢 25–220 n. l.), až krátce do začátků krvavého období Tří království (Sanguo; 三國), severního Wej, jihozápadního Wu a jižního Šu.

 Andělika čínská bývá v praxi tradiční čínské medicíny doporučována především na doplnění krve (Xue; 血), a proto je považována za základní léčivo pro léčbu krve. Tedy na všechny poruchy, které vyplývají právě z prázdnoty krve (Xue Xu; 血虚).

 Tento druh prázdnoty krve souvisí hlavně se srdcem (Xin; 心) a játry (Gan; 肝), jakožto orgány, jenž se, dle kosmologie tradiční čínské medicíny, společně podílí na tvorbě krve v těle.

 Prázdnota krve srdce se projevuje palpitacemi, zapomnětlivostí, poruchami spánku, bledostí v obličeji. Protože tvorba krve je podmíněna dostatkem ČCHI, bývá při těchto poruchách často přidávaným léčivem kořen Kozince blanitého (radix Astragali; Huang ČCHÍ; 黄芪), který má schopnost ČCHI notně doplňovat.

 V případě prázdnoty krve jater se vyskytují příznaky jako mžitky před očima, světloplachost, sucho v očích, bledé nehty, podrážděnost, záškuby ve svalech, a pod nimi.

 Pro vyživení očí při zhoršování zraku a bolestech očí následkem prázdnoty krve lze přidat kořene Rehmanie lepkavé (radix Rehmanniae; Gan Di Huang / Sheng Di; 乾地黃/生地), popřípadě plodu Kustovnice čínské (Fructus Lycii; Gou Čchi Zi; 枸杞子), zejména při rozostřeném zraku.

 

Angelika čínská takto z perspektivy TCM oživuje krev životodárnou energií ČCHI a harmonizuje menstruaci, neboť při prázdnotě krve se nenaplňují dráhy Čchong-maj (衝脈) a Žen-maj (任脈) a proto dochází k opožďování menstruace, případně ke snížení množství menstruační krve. Tato porucha, nicméně může být i typu plného, kdy ji způsobí zahušťování se chladu a stagnace ČCHI. Anděliku lze použít v obou případech poruchy, neboť krev, jak doplňuje, tak i oživuje, proto se považuje za základní léčivo pro tento typ ženského onemocnění. Standartní směsí na tento druh poruch je bylinná směs SI WU WAN. Pokus se menstruační cyklus posouvá dopředu, nebo dozadu bývá porucha v drahách Čchong-maj (衝脈) a Žen-maj (任脈) kombinována s prázdnotou sleziny a se stísněností jater.

 

Bolesti při menstruaci mívají trojí příčinu:

 

  • Jednou je prázdnota ČCHI a krve a nevyživení cév v děloze, takové bolesti jsou skryté, nastupují po ukončení menstruace a ulevuje od nich masáž.
  • Druhou příčinou jsou stagnace ČCHI a krve a jejich následná neprůchodnost, objevují se den, dva před menstruací, jsou silné a tlakem na podbřišek se stupňují.
  • Třetí příčina je zahušťování se chladu v děloze, bolesti jsou před, v průběhu i po menstruaci, ulevuje od nich teplo a masáž.

 

Anděliku je v tradiční čínské medicíně indikována, tedy doporučena u všech tří typů těchto bolestí.

 

Andělika taktéž zastavuje bolesti, které v těle vznikají v podobě krevních stází. Tyto stáze se tělo snaží rozrušit zvýšeným přísunem ČCHI, která však může způsobit ostré bolesti v nedostatečně průchodných místech. Prázdnota krve však může vyvolávat i opačný typ bolestí, které vyplývají z nedostatečné výživy postižených míst. I tyto bolesti ošetřuje tradiční čínská medicína za pomoci Anděliky, neboť svou schopností rozhýbávat a doplňovat krev přináší od těchto obtíží kýženou úlevu.

 

Anděliku lze z pohledu TCM použít i při všech typech bolesti hlavy. Tehdy se v dávném receptu kombinuje s Koprníčkem čínským (Ligusticum sinense, Gao Ben 中文) a Řepení sibiřskou (Xanthium sibiricum, Cang Er Zi, 苍耳子). která je sama o sobě vhodná na veškeré záněty dutin či středního ucha, chronické rýmy nasální kongesci, a chřipková onemocnění. Při topickém použití zmírňuje nebo zcela potlačuje svědění u ekzémů.

 

Tuto směs v našem obchůdku uvádíme pod triviálním názvem „Směs anděliky“. Jeh vhodná především na bolesti hlavy, svalové, kloubní a neuralgické bolesti.

 

Andělika dle TCM také svlažuje střeva, neboť pokud je krev ve stavu prázdnoty, nemá tělo dostatek tekutin a tímto způsobem dochází i k vysychání střeva a následkem tohoto stavu může být zácpa. V těchto případech se používá Andělika čínská v odvarech s Rdesnem mnohokvětým a semeny Konopí setého, tedy dvou rostlin, které se v TCM vždy těšily prominentnímu postavení. V dnešní době všemi hlasy opěvovaný konopný květ (Mahua; 麻花) byl zmiňován již v receptuře analgetika Shui Sheng San, zaznamenané v kompendiu Bian Que Xin Shu, vydaném v letech 1127–1270. Starší zmínka konopí pochází z roku 973, ve kterém so objevuje v Lékopise období Kai Bao (Kai Bao Ben Cao), ve smyslu „konopí vnáší štěstí do srdce“. Blahodárné účinky konopí především na duševní poruchy, doporučoval ještě dříve, za dob dynastie Tang (唐; 618-907), z dnešního pohledu patrně nejvěhlasnější čínský lékař Sun Simiao (孫思邈; 581-682), přezdívaný „král lékařství“ (Yaowang; 药王) ve svém proslulém díle „Základní recepty pro naléhavou potřebu, hodné 1000 zlatých“ (Beiji Qian Jin Yao Fang), čítajícím celkem na osm tisíc receptur. Nutné je přitom v TCM rozlišovat rozdílné léčivé vlastnosti květu a semena, tak jako v případě ostatních rostlin.

 

Moderní výzkumy potvrzují, že kořen Anděliky má velmi zvláštní vůni danou vysokým obsahem ligustilidu – kořen jej obsahuje až 5 %. Ligustilid je prchavý, aromatický derivát kyseliny ftalové. Klinická studie na 60 pacientech zjistila zhruba 20% snížení plicní hypertenze a odpovídající snížení hormonálních korelátů hypertenze. Klinická studie 55 žen v klimakteriu zjistila účinnost směsi anděliky a heřmánku proti návalům horka v menopauze.

 

Nedávné vědecké studie prokázaly, že Z-Ligustilid vykazuje neuroprotektivní vlastnosti, které mohou být využity v případech ischemické Cévní Mozkové Příhody, či Alzheimerovy choroby.

 

Upozornění: Produkt není určený jako náhrada pestré stravy. Nepřekračujete denní dávkování. Nevystavujete přímému slunečnímu záření. Není určeno pro děti. Není určeno pro těhotné a kojící ženy. Skladujte v suchu a temnu při pokojové teplotě mimo dosah dětí.

 

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 výslovně zakazuje prodejcům uvádět u potravin a doplňků stravy jakákoliv tvrzení, která by naznačovala, že tyto mají léčebné vlastnosti. Proto je zdánlivý popis léčebných vlastností uveden výhradně z pohledu tradičního léčitelství v zájmu antropologickém a etnografickém. Není účelem tohoto textu, jakkoliv komentovat soudnost zmíněného Nařízení. Z pohledu platné evropské legislativy proto veškeré zde uvedené potraviny a doplňky stravy žádné léčebné vlastnosti nevykazují.

 

Doplnující  info :

Andělika čínská - Děhel čínský

Extrakt z kořene anděliky čínské působí příznivě na ženský organizmus.

Harmonizuje menstruaci, eliminuje premenstruační syndrom, vyživuje krev,

odstraňuje chudokrevnost a odstraňuje bolest.

V Číně jde o jednu z nejčastěji předepisovaných bylin pro ženy, a proto se jí také často říká

„ženský ženšen“

 

Andělika čínská  má z pohledu Tradiční čínské medicíny

následující vlastnosti:


- doplňuje krev a proto je považována za základní léčivo pro její léčbu.

 

Tedy na všechny poruchy, které vyplývají právě z její prázdnoty.

Tento druh prázdnoty krve souvisí hlavně se srdcem a játry, jako orgány, jenž spoluvytváří a řídí

krev v těle.

 

Prázdnota krve srdce se projevuje palpitacemi, zapomnětlivostí, poruchami spánku,

bledostí v obličeji.

Protože tvorba krve je podmíněna dostatkem čchi, bývá při těchto poruchách často přidávaným

léčivem Kozinec blanitý, který má schopnost čchi mohutně doplňovat.

V případě prázdnoty krve jater jsou příznaky, mžitky před očima,světloplachost, sucho v očích,

bledé nehty, podrážděnost, záškuby ve svalech a pod.

Pro vyživení očí při zhoršování zraku a bolestech očí následkem prázdnoty krve se přidává kořen

Rhemanie lepkavé a Kustovnice čínská. Ta zvláště v případech, když je zrak rozostřený.

- oživuje krev a harmonizuje menstruaci, neboť při prázdnotě krve se nenaplňují dráhy chongmai

a renmai a proto dochází k opožďování menstruace, případně ke snížení množství menstruační

krve.

Tato porucha, ale může být i typu plného, kdy ji způsobí zahušťování se chladu a stagnace čchi.

Andělika se dá použít v obou případech poruchy, neboť krev jak doplňuje, tak i oživuje, proto

se považuje za základní léčivo pro tento typ ženského onemocnění.

Standartní směsí na tento druh poruch je bylinná směs SI WU WAN.

Pokus se menstruační cyklus posouvá dopředu, nebo dozadu bývá porucha v drahách chongmai

a renmai kombinována s prázdnotou sleziny a se stísněností jater. 

Bolesti při menstruaci mívají trojí příčinu:

· Jednou je prázdnota čchi a krve a nevyživení cév v děloze, takové bolesti jsou skryté, nastupují

   po ukončení menstruace a ulevuje od nich masáž.

· Druhou příčinou jsou stagnace čchi a krve a jejich následná neprůchodnost, objevují se den, dva

   před menstruací, jsou silné a tlakem na podbřišek se stupňují.

· Třetí příčina je zahušťování se chladu v děloze, bolesti jsou před, v průběhu i po menstruaci,

   ulevuje od nich teplo a masáž.

 

Anděliku lze použít u všech typů těchto bolestí.

 

- Andělika též zastavuje bolesti, které v těle vznikají v podobě krevních stází.

Tyto stáze se tělo snaží rozrušit zvýšeným přísunem čchi, která pak v nedostatečně průchodných

místech způsobuje ostré bolesti.

Prázdnota krve však může vyvolávat i opačný typ bolestí, které vyplývají z nedostatečné výživy

postižených míst. I tyto bolesti je možné léčit za pomoci Anděliky, neboť svou schopností

rozhýbávat a doplňovat krev přináší úlevu od těchto obtíží.

Anděliku lze použít i při všech typech bolesti hlavy. Tehdy se v dávném receptu kombinuje

s Koprníčkem čínským a Repení sibiřskou

- svlažuje střeva, neboť pokud je krev ve stavu prázdnoty, nemá tělo dostatek tekutin a tímto

způsobem dochází i k vysychání střeva a následkem tohoto stavu může být zácpa.

V těchto případech se používá Andělika čínská v odvarech s Rdesnem mnohokvětým

a semeny rostliny Konopí seté.

Pokud jde tedy o tuto, v našich krajích známou a oblíbenou bylinu, je třeba poznamenat,

že farmakologie Tradiční čínské medicíny nezná pro tuto rostlinu jakékoliv jiné využití,

nežli právě uvedené svlažování střeva.

Moderní výzkumy potvrzují, že kořen Anděliky má velmi zvláštní vůni danou vysokým obsahem

ligustilidu – kořen ho obsahuje až 5%. Ligustilid je prchavý, aromatický derivát kyseliny ftalové.

Klinická studie na 60 pacientech zjistila zhruba 20% snížení plicní

hypertenze a odpovídající snížení hormonálních korelátů hypertenze.

Klinická studie 55 žen v klimakteriu zjistila účinnost směsi anděliky a heřmánku proti návalům horka v menopauze.

Odkazy na vědecké publikace (pouze v on-line verzi)

 

Averbeck D, Papadopoulo D, Quinto I (1984) Mutagenic effects of psoralens in yeast and V-79 Chinese hamster cells. Natl Cancer Inst Monogr 66:127–136

 

Baba K, Matsuyama Y, Fukumoto M, Kozawa M (1985) 2-Hydroxy-3,4-dimethyl-2-buten-4-olide as a flavoring component of Japanese Bai Zhi. Planta Med 51:64–66

 

Baba K, Matsuyama Y, Kozawa M (1982) Studies on coumarins from the root of Angelica pubescens Maxim. IV. Structures of angelol-type prenylcoumarins. Chem Pharm Bull 30:2025–2035

 

Babudri N, Pani B, Venturini S, Monti-Bragadin C (1986) Mutagenic activity of four furocoumarins: angelicin, 4,5′-dimethylangelicin, psoralen and 8-methylpsoralen on V-79 Chinese hamster cells. J Environ Pathol Toxicol Oncol 7:123–129

 

Dall’Acqua F, Vedaldi D, Caffieri S, Guiotto A, Bordin F, Rodighiero G (1984) Chemical basis of the photosensitizing activity of angelicins. Natl Cancer Inst Monogr 66:55–60

 

Ding YM, Zhang HQ (1981) Determination of coumarins in Angelica dahurica vai. formosana by thin-layer chromatography and UV spectrophotometry. Chin Pharm Bull 16:16–17

 

Fujiwara H, Yokoi T, Tani S, Saiki Y, Kato A (1980) Studies on constituents of Angelica dahuricae radix. I. On a new furocoumarin derivative. Yakugaku Zasshi 100:1258–1261

 

Gia O, Palu G, Palumbo M, Antonello C, Magno SM (1987) Photoreaction of psoralen derivatives with structurally organized DNA. Photochem Photobiol 45:87–92

 

Guiotto A, Rodighiero P, Manzini P, Pastorini G, Bordin F, Baccichetti F, Carlassare F, Vedaldi D, dall’Acqua F (1984) 6-Methylangelicins: a new series of potential photochemotherapeutic agents for the treatment of psoriasis. J Med Chem 27:959–966

 

Hata K, Kozawa M (1965) The constitution of angelol, a new coumarin isolated from the root of Angelica pubescens Maxim (Umbelliferae). Tetrahedron Lett 4557–4562

 

Hata K, Kozawa M (1968) Coumarins from the root of Angelica pubescens. II. Absolute configuration of angelol. Yakugaku Zasshi 88:293–298

 

Hata K, Kozawa M, Yen KY (1963) Pharmacognostical studies on umbelliferous plants. XIX. Chinese drug byakushi. 4. Coumarins of the roots of Angelica dahurica var. dahuricaand A. dahurica var. pai-chi. Yakugaku Zasshi 83:606–610

 

Hata K, Kozawa M, Yen KY, Kimura Y (1963) Pharmacognostical studies on umbelliferous plants. XX. Chinese drug byakushi. 5. Coumarins of the roots of Angelica formosana and A. anomala. Yakugaki Zasshi 83:611–614

 

Hata K, Nishino T, Hirai Y, Wada Y, Kozawa M (1981) On coumarins from the fruits of Angelica pubescens Maxim. Yakugaku Zasshi 101:67–71

 

Cha L, Chien CC, Lu FH (1981) Antiarrhythmic effect of Angelica sinensis root, tetrandrine and Sophora flavescens root. Chin Pharm Bull 16:53–54

 

Chen SQ, Zhang HQ, Yuan CQ, Deng YQ, Chen GY (1982) Studies on coumarins from Chuan Du Hou (root of Angelica pubescens f. biserrata) and Zhe Du Huo (root of A. pubescens). Chin Pharm Bull 17:120

 

Chen SQ, Zhang HQ, Yuan CQ, Deng YQ, Chen QY (1982) Studies on the coumarins from the traditional Chinese medicines Chuan Du Huo (root of Angelica pubescens Maxim. f. biserrata Shan et Yuan) and Zhe Du Huo (root of A. pubescens Maxim.). Acta Pharm Sin 17:392–394

 

Chen YZ, Li HQ, Chen NY, Ma XY (1985) Combined capillary gas chromatography-mass spectrometry for analysis of the essential oils of Angelica sinensis (Oliv) Diels leaves from Min country, Kansu Province, China. J Lanzhou Univ [Nat Sci] 21:130–132

 

Chen YZ, Zhang HD (1984) Analysis of the chemical ingredients of Angelica sinensis. Chem J Chin Univ 5:515–520

 

Chen YZ, Zhang HD, Cai WT (1983) Study on the analysis of chemical constituents of Angelica sinensis. III. Detennination of amino acids in Min-Gui. J Lanzhour Univ [Nat Sci] 19:194–195

 

Chen YZ, Zhang HD, Cai WT (1983) Study on the analysis of chemical constituents of Angelica sinensis. II. Determination of minor elements in Min-Gui. J Lanzhou Univ [Nat Sci] 19:192–193

 

Chen YZ, Zhang HD, Chen NY, Zhao TZ, Wang MT (1984) Analysis of the ingredients of Angelica sinensis — determination of the structure of angelicide. Kexue Tongbao [Foreign Lang] 29:560–562

 

Kawasaki C, Okuyama T, Shibata S, Iitaka Y (1984) Studies on coumarins of a Chinese drug “Qian Hu”. VI. Coumarins of Angelica edulis. Planta Med 50:492–496

 

Kimura Y, Ohminami H, Arichi H, Okuda H, Baba K, Kozawa M, Arichi S (1982) Effects of various coumarins from roots of Angelica dahurica on actions of adrenaline, ACTH and insulin in fat cells. Planta Med 45:183–187

 

Kosuge T, Yokota M, Sugiyama K, Yamamoto T, Mure T, Yamazawa H (1985) Studies on bioactive substances in crude drugs used for arthritic diseases in traditional Chinese medicine. II. Isolation and identification of an anti-inflammatory and analgesic principle from the root of Angelica pubescens Maxim. Chem Pharm Bull 33:5351–5354

 

Kozawa M, Baba K, Matsuyama Y, Hata K (1980) Studies on coumarins from the root of Angelica pubescens Maxim. III. Structures of various coumarins including angelin, a new prenylcoumarin. Chem Pharm Bull 28:1782–1787

 

Kozawa M, Baba K, Okuda K, Fukumoto T, Hata K (1981) Studies on chemical components of “Bai Zhi” (Suppl. 1). On coumarins from “Japanese Bai Zhi”. Shoyakugaku Zasshi 35: 90–95

 

Liu ZG, Song YT, Wang WL, Chen WQ, Wang XY (1982) Antiasthmatic effect of n-butenyl phthalide from Dang Gui and some other synthetic derivatives of phthalide. Chin Trad Herb Drugs 13:17–21

 

Lu LG, Cai YC (1982) Thin-layer chromatographic separation and UV spectrophotometric determination of imperatorin and isoimperatorin in Baizhi preparations. Chin J Pharm Anal 2:348–350

 

Lu RM, He LY, Fang HJ, Zhang XQ (1980) Thin layer chromatography and densitometry of liguistilide in Umbelliferae plants. Acta Pharm Sin 15:371–374

 

Lu RM, Ho LI, Lo SY (1980) Determination of ferulic acid in Danggui (Angelica sinensis). Chin Trad Herb Drugs 11:385–388

 

Mullen MP, Pathak MA, West JD, Harrist TJ, dall’Acqua F (1984) Carcinogenic effects of monofunctional and bifunctional furocoumarins. Natl Cancer Inst Monogr 66:205–210

 

Nielsen PE, Bohr V (1983) Phototoxic effects of four psoralens on L1210 cells. The correlation with DNA interstrand crosslinking. Photochem Photobiol 38:653–657

 

Parrish JA, Fitzpatrick TB, Tanenbaum L (1974) Photochemotherapy of psoriasis with oral methoxsalen and long wave ultraviolet light. N Engl J Med 291:1207–1211

 

Pathak MA (1984) Mechanism of psoralen photosensitization reactions. Natl Cancer Inst Monogr 66:41–46

 

Saiki Y, Morinaga K, Okegawa O, Sakai S, Amaya Y, Ueno A, Fukushima S (1971) Coumarins of the roots of Angelica dahurica. Yakugaku Zasshi 91:1313–1316

 

Shlyunko EK, Shagova LI, Tikhomirova LI, Nadezhina TP (1977) Coumarins from Angelica dahurica roots. Khim Prir Soedin 280 (CA 87:114614e)

 

Stern RS (1984) Carcinogenic risk of psoralen plus ultraviolet radiation therapy: evidence in humans. Natl Cancer Inst Monogr 66:211–216

 

Sun HD, Lin ZW, Niu FD, Ding JK (1981) Studies on the Chinese drugs of Umbelliferae. IV. Structure of apaensin. Acta Bot Yunnan 3:279–281

 

Sun HD, Lin ZW, Niu FT (1978) Study of Chinese drugs from Umbelliferae. I. Chemical constituents of the roots of Angelica apaensis Shan et Yuan. Heracleum rapula Fr., and Heracleum scabridum Fr. Acta Bot Sin 20:244–254

 

Tani S, Fujiwara H, Kato A (1984) Studies on constituents of Angelica dahurica. II. Identification of γ-nonalactone and γ-decalactone by GC and GC/MS as a part of the odor components. J Nat Prod 47:734

 

Tao JY, Ruan YP, Mei QB, Liu S, Tian QL, Chen YZ, Zhang HD, Duon ZX (1984) Studies on the antiasthmatic effect of ligustilide of Dang Gui, Angelica sinensis (Oliv.) Diels. Acta Pharm Sin 19:561–565

 

Wolff K, Hönigsmann H (1981) Clinical aspects of photochemotherapy. Pharmacol Ther 12:381–418

 

Wolff K, Hönigsmann H, Gschnait F (1975) Photochemotherapy bei Psoriasis. Klinische Erfahrungen bei 152 Patienten. Dtsch Med Wochenschr 100:2471–2477

 

Xu LN, Ouyang R, Yin ZZ, Zhang LY, Li LX (1981) Effect of Dang Gui (Angelica sinensis) and its constituent ferulic acid on phagocytosis in mice. Acta Pharm Sin 16:411–414

 

Yen KY (1967) Chemical constituents of umbelliferous plants of Taiwan. XI. Coumarins of the fruits of Angelica dahurica var. formosana. J Taiwan Pharm Assoc 19:38–40 (CA 73:32242)

 

Yen KY (1969) Chemical constituents study of umbelliferous plants in Taiwan. XIII. Steroid of the roots of Angelica dahurica vat. formosana. J Taiwan Pharm Assoc 21:10–12 (CA 75: 95345b)

 

Yin ZZ, Zhang LY, Xu LN (1980) Effect of Dang-Gui (Angelica sinensis) and its ingredient ferulic acid on rat platelet aggregation and release of 5-HT. Acta Pharm Sin 15:321–326

 

Yoshida N, Murayama M, Murai H, Suminokura T, Ozaki M (1971) Byakangelicol from Angelica. Japanese patent no. 71 12,775 (CA 76:40411q)

 

Zang HQ, Yuan CQ, Chen GY, Ding YM, Chen SQ, Deng YQ (1980) Study on the chemical constituents of the root of Angelica dahurica vai. formosana. Chin Pharm Bull 15:2–4

 

Zhang, Xin-Guo & Lu, Ying & Wang, Wen-Na & Liu, Zi-Yu & Liu, Jin-Wen & Chen, Xiao-Qian. (2017). A novel enzyme-assisted approach for efficient extraction of Z-ligustilide from Angelica sinensis plants. Scientific Reports. 7. 10.1038/s41598-017-10004-x.

 

Zhao LP, Xu Z, Zhang M, Sun HC, Tang F. [Effects of Fructus lycii and Radix astragali on the function of sertoli cells in rat testes]. Zhonghua Nan Ke Xue. 2007 Jan;13(1):82-6. Chinese. PubMed PMID: 17302041

 

Zhou AL, Du FM (1982) Isolation of coumarins from the root of Angelica omeiensis. Chin Trad Herb Drugs 13:6–8

 

Zhu ZY (1982) Quality survey of the branched Bai-zhi (Angelica dahurica formosana). Chin J Pharm Anal 2:221–224

 

GLOSÁŘ

Čchi (qi; ) základní prvek, jenž tvoří vesmír a skrze své pohyby, změny a transformace, vytváří všechno na světě, včetně lidského těla a životních činností. V oblasti medicíny se Čchi vztahuje jak na jemnou životodárnou látku, která proudí lidským tělem, tak na její účelné působení.

(EN) the basic element that constitutes the cosmos and, through its movements, changes and transformations, produces everything in the world, including the human body and life activities. In the field of medicine, qi refers both to the refined nutritive substance that flows within the human body as well as to its functional activities

Jin (yin; ) v čínské filozofii je to ženský latentní a pasivní princip (charakterizovaný temnotou, chladem, vlhkostí, pasivitou, rozpadem atd.) dvou protichůdných kosmických sil, mezi které se dělí tvůrčí energie a jejichž splynutí ve fyzické hmotě přináší fenomenální svět vnímatelných jevů.

(EN) In Chinese philosophy, the feminine, latent and passive principle (characterized by dark, cold, wetness, passivity, disintegration, etc.) of the two opposing cosmic forces into which creative energy divides and whose fusion in physical matter brings the phenomenal world into being

Jang (Yang; 陽) v čínské filozofii je to mužský, aktivní a pozitivní princip (charakterizovaný světlem, teplem, suchem, aktivitou atd.) dvou protichůdných kosmických sil, mezi které se dělí tvůrčí energie a jejichž splynutí ve fyzické hmotě vytváří fenomenální svět vnímatelných jevů.

Jin a Jang (Yin and Yang; ) obecné popisné pojmy pro obě vzájemně se doplňující a spolu neodvratně související kosmické síly, nacházející se v přírodě. Neustálý pohyb obou sil, Jiny a Jangu dávají vzniknout všem změnám ve světě zjevným.

(EN) the general descriptive terms for the two opposite, complementary and inter-related cosmic forces found in all matter in nature. The ceaseless motion of both yin and yang gives rise to all changes seen in the world.

 

Standardní terminologie dle Světové Zdravotnické Organizace (SZO)

WHO International Standard Terminologies on Traditional Medicine in the Western Pacific Region © World Health Organization (2007) ISBN 978 92 9061 248 3

http://www.wpro.who.int/publications/who_istrm_file.pdf

 

 

Copyright © www.tcmvysocina.cz, provozováno na systému tvorba e-shopu a pronájem e-shopu Shop5.cz

© www.tcmvysocina.cz

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace